MOnotónnost života

13. dubna 2011 v 21:36 | Tekoucí voda |  Myšlenkování
Úzkost někam odešla. Kam?
A kdy se vrátí?
Ne, nechci to vědět.
Dýchám.
Je těžké reagovat na zoufalství, jež je zapuštěno ve zdech, usmívat se, i když to nejde a tak celkově žít. Tohle obnáší život?
Je zvláštní, že mi je buď zle a to píšu nesmysly a nebo je mi fajn a píšu taky nesmysly.
Držte mě.
Kdybyste jenom věděli, jak hrozně jsem se v několika posledních dnech cítila...
Nejsem schopná dobrého přátelství.
Nejsem a nejsem. a irituje mě to. Děsně moc...
Rozčilují mě ty neustálé nářky. Já nikdy nebrečím. A nikdo mě nelituje.Proč bych měla dělat já něco, čím pohrdám?
Litováním se beztak nic nevyřeší, člověk zabředává do čím dál větší sebelítosti a okolí trpí.

Závislosti jsou omezující.
Tak proč se jimi lidé nechávají věznit?
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama